Židovské památky
Židé žijí v historických českých zemích více než tisíc let. Od svého příchodu v 9. století vytvořili společenství na
mnoha místech v Čechách i na Moravě. Komunita to sice nebyla početně příliš silná, ovšem o to větší byl její kulturní
vliv. Celá staletí udržovali své tradice a zvyky, o čemž svědčí mnoho židovských památek, která lze vidět prakticky po
celé České republice.
Židovská synagoga ve Slavkově
Židovská obec se ve Slavkově nacházela v jihozápadním kvadrantu vnitřního, hradbami chráněného města. Katastrálně
spadala pod město Slavkov, měla však svou vlastní samosprávu a majetek. Obci patřila synagoga, radnice, škola a
nemocnice. V roce 1919 byla židovská obec sloučena se Slavkovem.Původní synagoga, která je zmiňována již v 16.
století, se nacházela v zástavbě přízemních domků při býv. Židovské úzké ulici. Rozpadající se synagoga však byla
zbořena a na jejím místě byla v roce 1858 postavena v novorománském stylu synagoga nová. Interiér byl doplněn iluzivní
malbou.
Synagoga sloužila bohoslužebným účelům do počátku 40. let, pak bylo nacisty vnitřní zařízení zničeno.
V následujících desetiletích byla využita jako skladiště, minimálně od r. 1960 pro podnik Nábytek Zlín. Restitucí
byla v r. 1991 vrácena původnímu vlastníku, Židovské náboženské obce v Brně.
Vstup po domluvě: tel. +420 544 509 606
Více informací naleznete zde.
Židovský hřbitov ve Slavkově
Nejstarší slavkovské židovské pohřebiště se údajně nacházelo východně od města, při cestě k Němčanům. Starý
židovský hřbitov ležel - jak o tom zpravoval i údaj z r. 1549 - jižně od města při silnici na Ždánice, poblíž říčky
Litavy. Václav Antonín hrabě Kounic, tehdejší majitel panství, jej nechal nedlouho před svou smrtí r. 1774 zlikvidovat
z jediného prostého důvodu, že „vadil“ v pohledu ze zámku. Část náhrobků byla odtud přenesena na nový hřbitov.
Ve Slavkově se v průběhu staletí nacházely tři židovské hřbitovy. Nejstarší, jehož místo zatím nebylo přesně
identifikováno, se nacházel za ulicí Bučovickou – směrem k obci Němčany. Další byl až do roku 1744 umístěn jižně od
Slavkova, v místech bývalého cukrovaru. Dnes se hřbitov s dochovanými náhrobky nachází na jihozápadním úpatí kopce
Urban.
Hřbitov je přístupný po domluvě na Turistickém Informačním Centru (půjčení klíčů za zálohu).
Více informací naleznete zde.
Židovský hřbitov v Bučovicích
Bučovický židovský hřbitov se nachází při ulici Hájecká. Jeho přesné založení není známo, ale minimálně se tak
stalo v 17. století.
Hřbitov se rozprostírá v takovém na trochu zvlněném pozemku ve tvaru U. Plochu přibližně 4.743 m2 ohrazuje vysoká zeď. Nachází se zde něco okolo 400 náhrobků, nejstarší by měl pocházet z roku 1767. Při oficiálním vstupu stojí eklektická obřadní síň z roku 1892. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Hřbitov se rozprostírá v takovém na trochu zvlněném pozemku ve tvaru U. Plochu přibližně 4.743 m2 ohrazuje vysoká zeď. Nachází se zde něco okolo 400 náhrobků, nejstarší by měl pocházet z roku 1767. Při oficiálním vstupu stojí eklektická obřadní síň z roku 1892. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Hřbitov je uzamčen a přístupný na požádání.
Židovský hřbitov v Dambořicích
Židovský hřbitov se nachází za katolickým hřbitovem. Hřbitov byl pravděpodobně založen na přelomu 16. a 17. stol.
Nejstarší náhrobek odborně zjištěný začátkem minulého století pochází z roku 1700. Poslední pohřeb se konal ve 40.
letech 20. století. Areál obsahuje na 300 až 400 náhrobků.
Starší náhrobky vetknuté do země jsou ukončeny obvykle půlkruhově a mají plochou reliéfní výzdobu s hebrejským
nápisem. Některé z nich jsou opatřeny symbolikou související se jménem, zaměstnáním či vlastnostmi zemřelého: např.
koruna, věnec, strom, lev, závoj, ruce kohenů, levitské nádoby. Materiálem je pískovec, žula a vápenec. Nové, tzv.
poemancipační náhrobky mají jednodušší vzhled a německé texty. Materiálem je žula a mramor. Některé náhrobky jsou psány
i česky. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České rupubliky.
Hřbitov je veřejně přístupný.